Letos se konala ve dnech 19. 4. – 25. 4. 2015, tradičně ve dvou střediscích v Großhennersdorfu v SRN a v Niedamirowě v Polsku. Obory, které se uskutečnily v nedalekém Groshennersdorfu, byly zaměřeny ryze umělecky v hudební, divadelní a fotografické dílně. V Niedamirowě v akčním umění a v oboru Cross over byla náplň činnosti pojata obecněji v duchu letošního motta Laterny Futury: „Poznej sám sebe“. Do ryze praktických uměleckých činností, jakými byly vnitřní abstraktní vize nebo mandaly, se účastníci věnovali také relaxaci a meditacím. Též se dostatečná míra času se věnovala rozborům vlastních lidských neřestí.
Velmi výrazným pozitivem Laterny Futuri je skutečnost, že jednotlivé dílny vedou výkonní umělci, kteří svojí lidskou angažovaností a s trpělivostí sobě vlastní řeší jakýkoliv problém a věnují se studentům své dílny bez ohledu na vlastní pohodlí a čas, což platí i o tlumočnících, jejichž úloha je nezastupitelná a není nijak snadná. Poznat takové osobnosti a pobýt s nimi celý týden je doslova „darem z nebes“.
Hlavním cílem Laterny Futuri je navázaní mezinárodních kontaktů a přátelství. Vždy se po několika dnech v dílnách vytvoří atmosféra pevné spolupráce a to i přes občasné nedostatky v charakterech jednotlivců, kteří jsou zpočátku naladěni v individualistickém stylu a svůj pobyt vnímají jako jejich osobní záležitost. Ale projekt je vede nutně ke spolupráci právě pro svůj cíl a ve stanoveném ideovém předsevzetí. Společné úsilí vyvrcholilo závěrečnou prezentací výsledků činnosti jednotlivých dílen a to zcela veřejně i s účastí mnohých rodičů účastníků dílen.
Absolvoval jsem jako doprovod žáků tři ročníky Lanterny Futuri a zúčastnil se tří různých tvůrčích dílen – divadla, fotografování a akčního umění. Musím s potěšením konstatovat, že se překvapivě žáci, kteří se jinak ve školním prostředí projevují, jemně řečeno, sporným způsobem, se v dílnách Laterny často stávají vůdčími osobnostmi v tom nejlepším slova smyslu a naši školu skvěle reprezentují (no, někdy také ne).
Ač jsou v Polském Niedamirowě skromnější podmínky pobytu, co se týče stravy a možná ubytování, jezdil jsem tam raději. Zdejší prostředí je domáčtější a studenti jsou zde více pohromadě – společenská místnost a terasa. Jo a krkonošská příroda. Za poslední dva roky správci objektu vykonali pro zlepšení podmínek nebývalá vylepšení – ve stravě bylo více zastoupeno maso, ale vegetariáni měli zvláštní jídelníček. A díky pobytu jsem konečně zjistil, co je pohanková kaše a také kus-kus, který jsem dříve mylně považoval za nějaký mongolský pokrm. Zlepšení doznalo i prostředí v hlavní budově a v okolí objektů.
Prostě, jak konstatoval jeden z účastníků pobytu: „Příští rok jedu do Polska zase.“
Mgr. Petr Švarc
