Okresní kolo matematické olympiády

47_001

Naše „exkurze“začala 5. dubna na vlakovém nádraží v Rumburku. Zde jsme se také všichni sešli. My – dva účastníci z primy, tři ze sekundy a čtyři z tercie spolu s paní učitelkou Havlíčkovou – jsme poté pokračovali vlakem do Děčína na hlavní nádraží a dále na magistrát. Tam jsme se rozsadili podle tříd, vyndali si rýsovací pomůcky a vyslechli pokyny k matematické olympiádě.

Potom jsme dostali úlohy – každý měl na ně dostatek času, dvě hodiny. Někteří byli po čtyřiceti minutách hotovi, jiným to trvalo déle. I když pak někoho mrzely chyby, ať už početní, nebo pravopisné, které se zde také hodnotily, všichni měli dobrý pocit z toho, že se alespoň zúčastnili. Nesmíme opomenout, že naše škola tu měla obzvlášť velký úspěch:

v primě druhé místo obsadila Katka Nedvídková (Z6),

za sekundu bodovala na třetím místě Karolína Pešíková (Z7)

a v tercii se na prvních třech příčkách umístili (v tomto pořadí) Matěj Honzík, Nguyen Huu Quy a Filip Doležal (Z8).

Také někteří zbylí studenti získali list „úspěšného řešitele“, jako například Jan Štefl.

Tento náš úspěch jsme oslavili poměrně brzy – vlak z Děčína nám jel až za hodinu a my jsme byli blízko náměstí, na kterém se vypínaly budovy s potravinami, zmrzlinou a ostatními věcmi, které mají děti rády. Paní učitelka nám svolila, že můžeme pár z nich navštívit. Někteří se hrnuli do papírnictví KOH-I-NOOR, jiní na zmrzlinu nebo do blízké jídelní místnosti, která připomínala řeznictví.

Když doba uplynula, sebrali jsme se a vydali zpět na nádraží. Ve vlaku jsme si pak povídali a vyprávěli pocity z olympiády a úloh. Při příjezdu do Rumburka na nás již čekali rodiče s mnoha otázkami. A my jim na ně s radostí odpovídali…

Můj pocit je pozitivní, a ač to byla má první olympiáda, chtěla bych jet na další. Troufám si říci, že nebyl nikdo, komu by se tento výlet nelíbil a neměl z něj radost.

 

Matematice zdar!

 

Katka Nedvídková, 1. A

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *