Není azyl jako azyl

40_001

Nedávno zorganizovali studenti humanitního bloku třetích ročníků sbírku potravin pro chudé.  Vybrali v ní 230 kg potravin,které obdržel azylový dům v Rumburku a Oblastní charita Rumburk. Pomohli tím lidem v Rumburku, kteří se dostali do tíživé situace.

Právě díky této pomoci jsme navázali bližší spolupráci s vedením azylového domu v Rumburku, které nás na oplátku pozvalo na exkurzi k nim. A tak jsme se tam vypravili. V pátek 10. března během 5. a 6. vyučovací hodiny. Za hodinu a půl nám sociální pracovnice představila služby azylového domu i terénního programu, který poskytují svým klientům, a odpověděla na všechny dotazy, které jí studenti kladli.

Takže teď už žáci mají mnohem lepší obrázek o tom, jak takový azylový dům funguje. Dozvěděli se, že nejde o pouhou ubytovnu, kam chodí přespat lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou. Snahou je, aby každý využil pobyt v domě k získání vlastního stabilního příjmu a nebyl tak závislý na sociálních dávkách. Dále, aby dokázali splatit všechny dluhy, aby aktivně řešili svoje problémy a aby se nakonec dokázali postavit na vlastní nohy, sehnali si vlastní bydlení, které by dokázali vést.

A vypadá to, že se dokonce i daří. Azylovým domem prošli lidé, kteří dnes již samostatně bydlí, pracují a nejsou odkázáni na systém dávek hmotné nouze. A proto jsou organizace jako tato velmi užitečné, potřebné a státu se určitě vyplatí.

V azylovém domě tak najde útočiště každý (ženy, děti, muži), kdo projeví snahu aktivně řešit svoji špatnou sociální situaci. Ocitají se tu lidé po návratu z vězení, oběti domácího násilí, nebo třeba ti, kterým život zničila droga. Azylový dům je pro ně pomocná ruka, která jim může ukázat cestu zpět.

Lukáš Melichar

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *