O čo išlo Idě?

52_001

V srpnu loňského roku se na rumburském náměstí uskutečnil společný koncert České filharmonie, Idy Kelarové a romského dětského pěveckého sboru Čhavorenge. Toto vystoupení bylo vyvrcholením dvoutýdenní letní školy Romano drom, která se tentokrát odehrála právě ve Šluknovském výběžku.

Možnost zúčastnit se pěveckých kurzů a spolupracovat s dětským romským sborem využily i tři studentky našeho gymnázia. A i ony proto stanuly minulé pondělí a úterý před kinosálem plným jejich spolužáků, aby se s nimi o své zážitky také podělily. Ale nebyly zde samy. Do rumburského Domu kultury Střelnice, kde studenti našeho gymnázia zhlédli nový dokument věnovaný právě Idě Kelarové a její práci s romskými dětmi, zavítali i režisér dokumentu Tomáš Kudrna, Oto Bunda, asistent paní Idy, a jeden z členů České filharmonie.

Po projekci dokumentu s názvem O čo ide Idě?, který příběh právě jedné takové letní školy z roku 2015 sledoval,pak společně předstoupili před přítomné diváky, kteří měli možnost zeptat se tak přímo jich na jejich názory a zkušenosti právě s tímto projektem a s romskou otázkou. Řada studentů sice raději naslouchala povídání aktérů, než aby kladla otázky a vyjadřovala svůj názor přede všemi, ale nakonec se někteří osmělili a diskuse se postupně rozproudila.

A co si naši žáci z této akce vlastně odnesli? Jak hodnotí nejen film, ale i diskusi na ožehavé téma?

Zde je malý výběr z jejich dojmů a komentářů.

Lenka Nedvídková

„Film, na kterém jsme v pondělí byli, mi připadal velmi emotivní. Podle mě je to dobrá myšlenka a jsem ráda, že jsem ho viděla, protože jsem nevěděla, jak to například v těch osadách chodí a vypadá. Také se mi líbí, že se pokouší dětem z těch osad pomoci. Kladně hodnotím i debatu po promítnutí. Bylo zajímavé to poslouchat.“

 „Film se mi líbil, bylo hezké podívat se, co dokázali vytvořit za pár dní. Myslím si, že je to skvělý projekt. Celkem mě šokovalo,v jakých podmínkách lidé ještě v téhle době žijí. Beseda byla určitě pozitivem, bylo fajn, že jsme se mohli ptát přímo někoho, kdo s tím má zkušenosti. Zdálo se mi ale, že se pak stále opakovalo to samé dokola.“

 „Film, který jsem viděl, se mi líbil. Dost mě překvapilo, v jakých podmínkách Romové v osadách žijí. Bylo to zajímavé. Diskuse potom byla trochu nepříjemná. Přišlo mi, že pan Bunda mluvil dost útočně, ale byla to zajímavá zkušenost a jsem za ni rád.

 „Film mi přišel moc dlouhý a ke konci až nudný. Cením si snahu Idy Kelarové. Při diskusi mi částečně přišlo, že nám pan Bunda vyčítá, že oni jsou odtrženi od společnosti. Ta diskuse byla trochu zarážející.“

 „Film byl zajímavý, ale ta diskuse nebo co nám ten pán říkal, bylo ještě zajímavější. Dozvěděl jsem se něco nového a pomohlo mi to více pochopit onu problematiku. Chtěl bych takhle chodit se školou do kina častěji.“

 „Docela mě překvapilo, že přesto že je to Slovensko, naše sousední země, tak tam někdo žije takhle. Jako by se tam čas zastavil. Ještě horší je, že ani vlastně nechtějí lepší život. Ono jim to vyhovuje, protože kolikrát ani nevědí, že nějaký lepší život mít můžou. Určitě je to strašně moc těžké dostat se z takové vesnice, kde je celkově ta mentalita lidí jiná…“

 „Dalo mi to asi to, že bych si měla vážit toho, co mám. Toho, co mi dávají moji rodiče, že se můžu vzdělávat a rozvíjet. Když jsem viděla, jak žijí v těch osadách a nemohou se vzdělávat, nemají pořádně co jíst, kde bydlet. Je dobře, že se našel člověk, který aspoň pár z nich pomůže ukázat lepší život. Myslím, že každému z nás to otevřelo oči a ukázalo nám, že se máme dobře.

Ale zas na druhou stranu, kdyby chtěli, tak se přeci můžou snažit mít lepší život. Ale všechno je to v hlavě. Když nechtějí, tak je to jejich boj. Když se chce, všechno jde. To je můj názor.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *