Projektový týden Lanterna Futuri, kterého se rumburské gymnázium účastní již několik let, proběhl letos ve dnech 18. – 24. 03. Spojujícím článkem mezi jednotlivými dílnami bylo světoznámé drama Karla Čapka „R. U. R.“ Tentokrát měli studenti na výběr z pěti různých uměleckých odvětví. Hudební, divadelní a fotografická dílna se konaly v německém Großhennersdorfu, filmová dílna a akční umění Art&Science nově proběhly v Liberci ve spolupráci s IQ Landií.
Dvanácti až patnáctičlenné skupiny složené z českých, německých a polských studentů prací na společném díle získaly nové znalosti a zkušenosti i větší jistotu v jazykových dovednostech. Zpět domů odjížděli nadšeni a plni nevšedních zážitků, jak je zřejmé z jejich ohlasů.
Letos jsem se prvně zúčastnila tohoto projektu jako pedagogický dozor. Jsem velmi ráda, že jsem mohla být přítomna na této akci. Mile mě překvapila promyšlenost celého projektu. Každému studenty vytvářenému dílku předcházela motivace, příprava a zkoušení technik „nanečisto“. Spojení umění a vědy bylo nenásilné, provázané a vždy vedlo k dokonalejšímu zpracování děl.
Ráda chválím také naše studenty za to, s jakou vervou se vrhali do práce. Je zřejmé, že je projekt bavil, užívali si každého momentu a odnesli si spoustu zážitků. Měla jsem možnost je poznat v jiném prostředí, než jsou školní lavice a chodby. Všichni byli velmi vstřícní, otevření, komunikativní a ochotní.
Ing. Radka Pešíková – učitelka Gymnázia Rumburk
Když se teď zpětně podívám na týden, který jsem na Lanterně strávil, musím říci, že mi to opravdu chybí.
Pamatuji si na přednášku ve škole, kdy jsem si říkal, že to bude nějaká primitivní akce. Mýlil jsem se! Byl to krásně promyšlený projekt s velmi příjemnou atmosférou a inteligentními lidmi. Hodně mě překvapilo, že jsem s účastníky a organizátory dobře vycházel. Za celý týden jsme neměli ani jeden vážný spor. Také musím ocenit kuchyni, která vařila skvěle. Jídla, o kterých jsem si myslel, že bych doma nikdy nejedl, jsem si tady v klidu vychutnával.
Co se dílny týče, jsem nad míru spokojen. Pracovali jsme tvrdě, ale všem to bylo jedno, protože práce na Lanterně je vlastně čokoládový bonbon, který se snažíte vychutnat co nejdéle. Musím říci, že jsem se dostal do velmi dobré party.
Jediným negativem bylo to, že tlumočení jazyků bylo příliš zdlouhavé.
Teď sedím doma a hluboce vzpomínám na ten celý krásný týden Lanterny futuri.
Miroslav Veselý (5. A) – Workshop divadlo
Na tento projekt jsem se přihlásila hlavně kvůli hudbě. Říkala jsem si, že to bude skvělá zkušenost a možná si najdu pár zahraničních kamarádů, nic víc. Za ten týden strávený na Lanterně jsem si nejen vyzkoušela skládat vlastní hudbu, hrát v kapele a spolupracovat s lidmi, se kterými se sotva znám, ale i stát na podiu a být ráda za to, co umím. Myslím, že tento projekt má smysl už jen proto, že se z našeho workshopu stala jedna velká rodina, na kterou nikdy nezapomenu. Rozhodně se ráda znovu zúčastním takového projektu.
Lucie Kvapilová (5. A) – Workshop hudba
Rozhodnutí zúčastnit se letošní Lanterny, konkrétně fotografického workshopu, bylo asi to nejlepší, jaké jsem v poslední době udělala. Našimi vedoucími byli Bart Boniecki a Sebastian Klebaniuk a nutno podotknout, že nikoho lepšího jsme si ani nemohli přát. Vždy na nás byli milí a dokázali pobavit i naprosto všedními věcmi. Celý týden jsme se řídili heslem, že na Lanterně není žádné dobře a špatně. Bylo to o nás, o našich nápadech a naší chuti. Celý týden panovala skvělá atmosféra a my si užívali každou chvíli, jak jen to šlo. Naučili jsme se pracovat se světlem, vyzkoušeli si focení ve studiu i práci s photoshopem. Zároveň jsme se seznámili se spoustou skvělých lidí, postupně překračovali své jazykové bariéry a nakonec jsme se bez větších potíží dokázali domluvit. Byl to úžasný týden, na nějž všichni budeme rádi vzpomínat. Škoda jen, že pobyt v Německu nebyl delší. Bylo těžké rozloučit se s tolika skvělými lidmi, kteří nám během oněch sedmi dní přirostli k srdci.
Veronika Zamrzlová (1. C) – Workshop foto
Na Lanternu jsem odjížděla se smíšenými pocity. Bála jsem se a zároveň se těšila a doufala, že se domluvím, ať už anglicky, rukama nebo nohama.
Každý den jsme v dílnách pracovali 4 hodiny dopoledne a 3 hodiny odpoledne.
Dílna akčního umění měla hned několik výstupů – fotografování termokamerou, ozvučené stop-motion filmy a uměleckou performanci. Na každé dílo nás nejdříve umělecky naladily vedoucí dílen Melissa s Katrinou. Martin, lektor IQLandie, nám ukazoval fyzikální a chemické pokusy a s přímo hereckým výkonem vysvětloval právě probíhající jevy. Velkou pomocí pro nás byli také překladatelé Jiří a Ola.
Vše vyvrcholilo závěrečnou veřejnou prezentací naší práce.
Při odjezdu jsem měla hřejivý pocit a slzy v očích. Odvezla jsem si spoustu zážitků z nazapomenutelného týdne stráveného s úžasnými lidmi. Zlepšila jsem své komunikační schopnosti v mateřštině i cizích jazycích a naučila se spoustu užitečných věcí, které v budoucnu určitě využiji.
Karolína Pešíková (4. A) – Workshop akční umění Art&Science
V letošním roce jsem se zúčastnila projektu Lanterna Futuri již podruhé, avšak místo dílny akčního umění jsem se letos rozhodla poznat opět něco nového, a proto jsem zvolila filmový workshop. Když porovnám letošní rok s rokem minulým, kdy byla dílna zaměřená spíše na jednotlivce a naše pocity, tak se mi líbila více tato, ve které jsme pracovali většinu času společně nebo v několikačlenných skupinkách. Z počátku asi v každém z nás panovaly obavy, zda si všichni budeme společně rozumět, ale ty jsme brzy mohly hodit za hlavu, protože se sešlo plno skvělých lidí a společně jsme dokázali vytvořit úžasné prostředí, ve kterém se nám celý týden skvěle pracovalo. Během tohoto týdne jsme se naučili pracovat s kamerou a jejím příslušenstvím, vytvářeli jsme kratší filmy bez střihu a naší závěrečnou prací byl jeden velký film, který jsme tvořili ve dvou náhodně promíchaných skupinkách. Při natáčení jsme si užívali spoustu legrace a po celou dobu se v naší skupině nevyskytl jediný problém. Myslím si, že celý týden předčil všechny naše představy a očekávání a všichni jsme si přirostli k srdci.
Sabina Krákorová (6. A) – Workshop film
Nezbývá příliš mnoho dodat, neboť to nejdůležitější už napsali sami aktéři. Obrovským přínosem pro všechny zúčastněné je to, že spolupracovali s profesionálními lektory, nejen jako jednotlivci, ale i jako členové týmu. Vyzkoušeli si věci, ke kterým by se v běžném životě jen tak neodhodlali. Učili se vzájemné ohleduplnosti a toleranci.
Sama jsem u tohoto projektu již šestým rokem, a ačkoliv si někdy myslím, že už mne nic nemůže překvapit, znovu a znovu žasnu nad nasazením žáků, s nímž se do zadaných úkolů pouštějí, nad jejich zájmem poznávat nové věci a v neposlední řadě nad talentem, který v sobě mají a který je nám učitelům leckdy ukryt.
Letošní účastníci byli jedním slovem úžasní, dny byly plné dobré nálady a ani na okamžik mě nenechaly pomyslet na stesk po domově. Nebýt těchto žáků a jejich rodičů, kterým patří rovněž velký dík, nebyl by tento projekt tím, čím je.
Margita Krákorová – učitelka Gymnázia Rumburk
