V letošním školním roce se naše škola poprvé zapojila do OLP, tedy do Olympiády lidských práv.
Do školního kola 3. ročníku této soutěže, kterého se nakonec celkově účastnilo 2452 studentů, se v polovině října zapojil humanitní blok druháků a třeťáků. Studenti během školního kola museli za 40 minut v elektronickém formuláři odpovědět na deset otázek o lidsko-právní problematice a následně napsat stručné zamyšlení nad jedním ze čtyř stanovených témat. V případě úspěšného vyplnění otázek a kvalitně zpracovaného tématu měli studenti šanci postoupit mezi 80 nejlepších soutěžících do celostátního kola, což se povedlo studentce 3. C Janě Frusové.
Celostátní kolo soutěže se odehrálo v sobotu 22. listopadu v historické budově Magistrátu hl. města Prahy a systém kola byl nastaven tak, že studenti dostali za úkol napsat esej na jedno ze čtyř připravených témat odrážející problematiku lidských práv a ekonomické diplomacie, přičemž nejlepších deset dostalo šanci obhájit své práce před odbornou porotou a „poprat“ se tak o vítězství. Jak toto kolo přesně probíhalo a jaké z něj měla pocity nejlépe osvětlí sama finalistka:
„K finálovému kolu bych chtěla říci, že se mi velice líbil přístup organizátorů. Poté co nás na samotném finálovém kole v Praze přivítali, tak nám byly rozdány papíry s tématy, ze kterých bylo možné si vybrat jedno téma, na které jsme vypracovali dvoustránkovou esej. Témata byla celkem náročná na zpracování, ale na vytvoření smysluplného díla jsme měli 2 hodiny, bez jakýchkoli dokumentů nebo internetu: „Jsem tu jenom já a zatím prázdná stránka ve wordu.“ Asi něco podobného jsem si v duchu říkala. Po uplynutí dvou hodin byly eseje vybrány organizátory a následovala přednáška společnosti UNICEF, která mě celkem zaujala. Dále následoval zajímavý program organizace Amnesty International. A nakonec po dlouhém čekání přišla ta chvíle, kdy porotci vyhlásili nejlepších 10 studentů, kteří postoupili do velkého finále a díky bohu jsem mezi nimi nebyla. Těchto 10 studentů mělo totiž pouhých 10 minut na přípravu svého projevu a pak museli z patra mluvit o své eseji a obhájit především svůj názor na problematiku, kterou v ní rozebírali. Dostat se do této části soutěže, nevím, zda-li bych vůbec dokázala vydat ze sebe jedinou hlásku a odpovídat na složité nekompromisní dotazy porotců. V příštím roce však neváhám a této olympiády se zúčastním znovu!“
K tomu je třeba doplnit, že Jana zpracovávala esej na téma: „Do jaké míry, jakým způsobem a proč byste (ne)regulovali vývoz vojenského materiálu z ČR? Myslíte si, že lze zabránit tomu, aby české zbraně zabíjely ve světě civilisty nebo pokojné demonstranty?“ Z pohledu doprovodu, který měl šanci si esej pročíst, musím říct, že i přes nepostoupení do finálové desítky a umístění se na 11. – 80. místě se Jana s tématem výborně popasovala a je třeba ji za její práci pochválit, stejně tak jako za příkladnou reprezentaci školy. Doufejme, že za rok se nejen pokusí svoji pozici ještě vylepšit, ale že ji také budou následovat další studenti naší školy.
Jana Frusová, 3. C a Bc. Marek Simandl
