V úterý 19. dubna vyrazilo 27 terciánů s pedagogickým doprovodem na dějepisné poznávání Pražského hradu, který je jedním z největších areálů svého druhu na světě. Počasí nám relativně přálo – ačkoliv teploty nebyly právě z nejvyšších, přeci jen nepršelo, a tak mohly zabalené pláštěnky a deštníky zůstat na dně batůžků.
Na programu byly nejen komentované prohlídky Obrazárny Pražského hradu, Katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha či Starého královského paláce, ale i Zlatá ulička, věž Daliborka nebo bazilika sv. Jiří. Studenti navíc sami museli vést svou skupinu ulicemi Malé Strany na místo určení a zdokumentovat, kolik dalších zajímavostí po své cestě na Hrad potkali.
L. Nedvídková
A jaké dojmy si z jednotlivých objektů a výkladů odnesli samotní žáci?
Zaujaly mě příběhy k jednotlivým obrazům. Pamatuji si např. Obraz se třemi tvářemi, nebo Boží soud.
Bylo dobře, že nás v katedrále průvodkyně upozornila na hroby biskupů, protože jsem netušil, že tam jsou. (M. H.)
Zaujal mě Vladislavský sál, jelikož jsem ho vídala v televizi. Bylo to takové zvláštní, když vím, že tam seděla řada osobností. (K. Š.)
Zajaly mě všechny obrazy, protože byly úžasné. Hlavně ty „optické klamy“. Průvodkyně v obrazárně byla plná života a výklad mne bavil. (M. N.)
Paní průvodkyně byla moc milá a přívětivá. Vysvětlila nám skoro vše. Reagovala i na hloupé a nevhodné otázky spolužáků (neztrapnila je). Ptala se nás na různé informace. Zatahovala nás do výkladu. Moc pěkné. (J. Z.)
Ve Zlaté uličce byly hezké ty malé dveře u těch „budov“. Hlavně se mi líbila galerie výzbroje vojáků. Nejlepší a nejhezčí byl ten palcát, co tam byl. V katedrále zaujala nádherná kazatelna a strašně se mi líbila též hrobka Jana Nepomuckého. (M. V.)
V obrazárně se mi líbilo, že nám u každého obrazu průvodkyně vysvětlila, co vlastně znamená. Ve všech objektech říkala zajímavé informace, ale někdy až moc. (A. J.)
V katedrále mě zaujala nádherná okna, byla vážně krásně propracovaná, a také stříbrná socha nevím jakého panovníka na koni. (M. P.)
