V rámci předmětu Společný svět v rámci humanitního bloku jsme se mimo jiné zabývali sílícím vlivem ruské propagandy na myšlení lidí v Evropě. Jedním z výstupů byl i krátký článek na web shrnující fungování a cíle ruské propagandy. Ze vzniklých článků zveřejňujeme ten podle našeho soudu nejlepší, jehož autory jsou Václav Koutecký, Helena Marková, Hana Mužíková a Daniela Váchová.
Ruská propaganda v ČR
Václav Koutecký, Helena Marková, Hana Mužíková, Daniela Váchová
Ruská propaganda zahrnuje činnost ruské politiky a institucí. Jejich hlavním cílem je šíření mocenského vlivu do rusky mluvících zemí a následovně do států z bývalého východního bloku. Cílem jsou i rusky mluvící komunity v USA, Evropě a arabských zemích, ale i kdokoliv další, kdo je ochotný uvěřit. Dosud byla propaganda zaznamenána ve 40 jazycích ve 160 státech světa. Ruská propaganda mezi lidmi vytváří chaos. Její největší rozmach, který bylo možné sledovat, je u případu ukrajinská krize. Mezi hlavní nástroje propagandy můžeme zařadit manipulaci s fotkami, velké množství informací a tzv. trolling. Fotky nebo vizuální podněty jsou používány primárně pro vyvolání emocí. Můžou být digitálně upravené, ale stačí, když se reálné fotce dá nový zkreslený význam (např. použití fotek z filmu, záběr jen něčeho konkrétního bez okolí,…). Lavinové zprávy, hoaxy nebo prostě jen příliš informací má za cíl zpochybnit všechno a dát čtenáři pocit, že nemůže důvěřovat nikomu a ničemu. Velmi populární je právě tzv. trolling, kdy se manipuluje s diskutujícími i čtenáři pomocí falešných účtů. Nejčastěji se k informaci negativně a prostě vyjádří osoba č. 1. Na to reaguje osoba č. 2 a odkazuje jinam ve prospěch článku, nakonec přijde na pomoc osoba č. 3 s fotkou dokazující, že č. 1 se mýlí. Důsledky ruské i každé jiné propagandy jsou všemožné, protože na každou část populace má jiný vliv. Existuje část, která uvěří všemu na internetu (každé fotce, článku i informaci) a důsledky mohou být následující: lavinové zprávy na sociálních sítích, nenávist k cílové skupině, rozbíjení už tak křehké jednoty lidstva a hlavně zesílení špatné informovanosti o daném tématu. Část populace, která si čte diskuze, může být také snadno ovlivněná propagandou díky trollingu, a jestli se nepřidá k vášnivým diskuzím, tak si stačí změnit svůj dosavadní názor, protože může mít pocit, že “na diskuzích píšou přeci vyučení lidé”. Ti, co neuvěří všemu na internetu a jsou skeptičtí vůči pochybným zdrojům, nejsou svým postojem úplně chráněni. Jak už bylo řečeno, může to v nich vyvolat celkovou nedůvěru ke zprávám a politikům, nebo ztrátu naděje, že se někdy dozví skutečnou pravdu. A není právě tohle cílem ruské propagandy? To ovšem neznamená, že řešením je vyhýbání se jakémukoliv článku nebo médiím z důvodu, aby nás to špatně neovlivnilo. Neměli bychom se izolovat jen kvůli možnému nebezpečí a určitým rizikům, proti kterým je možné se účinně bránit. Pokud chcete být v obraze a vyznat se v informacích, měli byste se naučit rozpoznat propagandu od důvěryhodných faktů. Prvním krokem je zjistit, zda je vůbec autor jmenovaný a jak, nebo jestli vůbec, je odborně zaměřený. Důležité je také ověřit si zdroje, jejich dostupnost a vlastní důvěryhodnost, pokud autor žádný zdroj neuvádí, mělo by to čtenáře znejistit. Jak je článek podaný, zda přímo útočí a působí na naše emoce nebo příliš dramatizuje, je stěžejní. Pokaždé bychom se měli pokusit hledat stejné zprávy z už ověřených zdrojů a srovnávat je. Obecně se dá říct, že hlavní obranou by měla být informovanost, dostatečné vyhledávání, ale zároveň nepřehlcenost a neuzavírání se do vlastní internetové tzv. informační bubliny. A samozřejmě vlastní názor.
