Dne 19. 12. 2019 se na gymnáziu v Rumburku udála akce, pro tuto školu už tradiční, Vánoční jarmark. Žáci si ve svých třídách připravili nějaký druh aktivity, nebo občerstvení. Jako každý rok, jarmark proběhl v klidu, radosti a pozitivním duchu Vánoc.
Už po příchodu do školy by vás překvapil lehce změněný vzhled chodeb. Lépe řečeno vylepšený, jelikož přibyly různé značky a ukazovadla, která vás odkazovala již do samotných tříd. A že toho na škole bylo hodně co k prohlížení a dělání. Třídy by se daly rozdělit na třídy s občerstvením a na třídy s nějakou aktivitou. Zcela určitě nejsem jediný, který viděl, že si lidi dávali s jejich třídami záležet a když jsem vešel dovnitř, bylo mi zřetelné, co můžu očekávat a kdyby ne, poradili by mi nápisy, nebo hromady lidí, kterých bylo všude požehnaně. Na lavicích byly rozestavěné různé pochutiny nebo pití s cenovkami. Některé byly kupované, některé byly ale i přímo uvařené žáky. Ať už se jednalo o drobnosti, nebo i o větší věci. Dokonce jste se v některých třídách mohli i posilnit palačinkami, vaflemi, toasty a zapít je svařákem, čajem nebo kakaem. Samotnou kapitolu tvořil velký gril, který byl už tradicí pro třídu 7.A, která ho pořádala už sedmým rokem.
„Dělat ten gril nás baví a je to už pro nás prostě tradiční. Příští rok to budeme dělat naposledy, tak si to musíme užít“ vypověděl mi nejmenovaný žák 7.A, z čehož usuzuji, že tento džob přinesl radost nejenom návštěvníkům, kteří se u nich mohli dosyta najíst, ale i samotným provozovatelům, což je vždycky hlavní. Je to lepší, než kdyby to někdo dělal s odporem a jen každých pět minut vyhlížel konec dne. Nikdo takový se na jarmarku naštěstí neukázal.
Od jídla k dobročinnosti
Když upustím od občerstvení, byly na škole k nalezení třídy s připravenými určitými aktivitami. Například ve třídě 1. C probíhala aktivita ve spolupráci s Amnesty International, která spočívala v psaní dopisů na podporu politických vězňů uvězněných v totalitních státech za to, že se ozvali proti tamějším režimům. Stačila tedy pouze opsat dopis z předlohy a udělat tím dobrý skutek. To jsem vnímal jako velmi dobrou a atraktivní aktivitu a nebyl jsem jistě sám. U toho ale s dobrými skutky nekončíme. Ve třídě 3. D bylo k mání také psaní dopisů. Tentokrát ale podle vašeho vkusu a šlo o vánoční přáníčka pro lidi z domova důchodců. Mohli jste tedy udělat radost babičkám a dědečkům, na které by si mimo příbuzné skoro nikdo ani nevzpomněl a přáníčka jim jistě vykouzlila úsměv na tváři. Nemusím zdůrazňovat, že žáci měli ze své práce sami radost a v třídě bylo celý den narváno. Kromě dobročinnosti byla také k mání i možnost vyrobit si jmenovku na dárek nebo vlastní mýdlo. Co mě také pobavilo bylo „Chcete být destikorunářem?“, které pořádali v hudebně. Sám jsem se zúčastnil, ale k výhře jsem se nedostal. Přesto mě hra pobavila a pořadatelkám dávám velký palec nahoru.
Jak tedy shrnout letošní jarmark? Jako vždycky se akce vydařila, vánoční atmosféra a dobrá nálada zúčastněných udělali svoje a z akce udělali nesmírně pozitivní akci. Nezbývá nám tedy než se těšit na příští rok a doufat že jarmark proběhne ve stejném duchu jako tento rok.
Ondřej Vymer
