Úterý 1. listopadu, čeká nás pár nepříjemných hodin učení – na první pohled den jako každý jiný, byl by v jen případě, že by naše škola neslavila Halloween.
V rukou žáků, jejichž tváře zahlídnu ráno cestou po škole, vidím halloweenské cukrovinky. Potkávám pár krvavých prstů, jablka prožraná červy nebo krvavé cupcakes. Inspirací pro upečení těchto jistě lahodných, ač nevábně vzhlížejících cukrovinek, mohla být již týdny předem připravená nástěnka s recepty.
Míjím více a více lidí, více tváří, které se změnily ve strašidelné klauny, další tváře, dýni, vidím rohy a modré lidi, také procházím kolem mumie, za maskami poznávám i tváře svých učitelek.
Po zdlouhavém přemlouvání naší paní učitelky češtiny se celá naše třída přesouvá do auly, kde se mají třetí hodinu sejít všechny masky.
Aula už se začíná zaplňovat, přicházejí i další třídy a masky korzují kolem dokola. Zalívá mě nepříjemný pocit, že jsem se dostala na nějaký rituál přívrženců Ku-klux-klanu z oktávy. Bílé postavy kolem mě procházejí párkrát za sebou a pak se ztrácejí někde v prvních řadách, to proto, že je odborná porota prvních ročníků vyššího gymnázia vyřadila. A tak lidí, kteří kolem mě procházejí, ubývá.
Třicet nejlepších, nejoriginálnějších a nejstrašidelnějších teď stojí na pódiu v aule. Prváci dál provádějí čistky, až zbudou jen tři masky. Nyní stačí určit pořadí. Třetí, porotou vybranou, nejlepší masku školy vytvořila Zdeňka Jančová z tercie, která se proměnila v lovkyni duchů. Nepříjemný pocit vyvolávající tvář Elišky Nykodýmové z tercie zdeptala porotu tak, že ji umístila na druhé místo. Kopyta, růžky, modrá kůže a černé šaty kvartánky Martiny Mackové a jejich provedení i příprava udělaly své, a tak se Marťa mohla radovat z místa prvního.
V aule už není co pohledávat, a tak nezbývá než se vrátit do tříd, sednout si do pohodlných lavic a číst oranžové tabulky v učebnici. V dobách přestávek ještě pár masek potkávám, ale ta halloweenská atmosféra už vyprchává a do žil se mi vrací ten klasický gymplácký mood.
A teď si mohu dovolit napsat tu klasickou frázi: a tak doufám, že i příští rok si tuto pěknou akci zopakujeme, třeba i ve větším počtu a s větším zastoupením učitelských masek.
Kristýna Kolářová
